SLUNOVRAT
K letnímu slunovratu, této tajuplné a mýty opředené události,
dochází mezi 21. a 22. červnem. Záhy poté, 24. června, si připomínáme
svátek sv. Jana Křtitele. Nejprve si povězme o tom, co se v tuto dobu
skutečně odehrává ve vesmíru, který nás obklopuje a ve kterém žijeme.
Astronomické léto
21. červnem nadchází letní slunovrat; začíná léto. Při svém relativním
pohybu vůči Zemi dosahuje v tento den slunce své nejsevernější polohy -
severní konec pomyslné zemské osy je nejvíce přikloněn slunci. Jeho
paprsky dopadají v tento den kolmo na obratník Raka. Na severní
polokouli nastává nejdelší den a nejkratší noc.
Slunce vstupuje do
trojice tzv. letních znamení - Raka, Lva a Panny - a poté, co dospěje k
nejsevernějšímu bodu svých východů a západů, bude se nyní přesouvat a
vracet po obzoru na jih. Na nejjižnější bod své pouti dospěje při
zimním slunovratu. České slovo “slunovrat” vzniklo podle ročního pohybu
slunce vycházejícího nad obzorem. V noci se navíc slunce noří pod obzor
velmi mělce. Proto jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně
se nesetmí. V období od 31. 5. do 10. 7. dokonce nenastává ani tzv.
astronomická noc, která je definována polohou slunce níže než 18 stupňů
pod obzorem. Tak hluboko se slunce v tomto období neponoří, po celou
noc trvá v tomto období jen astronomický soumrak.
V době po slunovratu se dny začínají zkracovat, a tím by se i celkově
měly ochlazovat. Ve skutečnosti nadchází teprve ta nejteplejší část
roku. Délka dnů a nocí se během června příliš nemění - slunce nám stále
vychází již před pátou hodinou ranní a zapadá po jednadvacáté hodině.
Alban Heruin neboli Sabat Litha
Tak se nazývá den letního slunovratu podle keltských tradic. Keltové v
tento den pořádali slavnosti zasvěcené bohyni Matce. Podobně jako v
noci na “čarodějnice” se o půlnoci pálily posvátné ohně na kopcích -
tentokrát na počest vrcholícího slunce. Lidé tančili kolem ohňů a
bylinami zapálenými z ohně žehnali dobytku. Uhlíky ze slunovratových
ohňů byly poté rozhazovány po polích, aby tak byla zajištěna dobrá
úroda.
Léčivé byliny a voda
Léčivé byliny sbírané v den slunovratu mají nejvyšší účinnost, protože
léčivá síla slunce vrcholí. Keltské oltáře zasvěcené slunci často
stávaly u léčivých pramenů nebo studní, protože léčivou sílu slunce
Keltové celkem přirozeně spojovali s uzdravující mocí vody. Vodním
zdrojům byla vzdána čest tzv. “odíváním studny (pramene)” - pokrytím
květinami a větvemi. Součástí odívání studní bývalo též přivolávání
deště - lidé nabírali vodu do nádob a obřadně ji rozlévali po polích a
zahradách. U pramenů se zpívaly písně, lidé hráli na hudební nástroje a
tančili.
Tajemné bytosti…
Říkává se také, že letní slunovrat je svátkem víl a jiných lesních
bytostí. Předvečer tohoto svátku dostal název Svatojánská noc a podle
různých místních pověstí lidé v tuto dobu potkávali v lese různá
světla, přírodní duchy, případě hejkaly a bludičky.
…a opravdové bytosti
Skutečností je, že za této teplé noci můžete určitá světélka potkat
a uvidět, jak letí - jsou to světlušky, lidově zvané svatojánští
broučci. Téměř dokonalé studené světlo, které tělo tohoto brouka
vyzařuje, způsobuje látka zvaná luciferin. Jméno Lucifer v překladu
znamená “Světlonoš” - ten, který přináší světlo, nositel světla.
Lotyšské slavnosti slunovratu
Snad nejbouřlivěji v Evropě oslavují letní slunovrat Lotyši. Jejich
oslavy trvají tři dny. Lotyši říkají svátkům jánské svátky nebo Lígo.
Tuto noc v roce nechodí vůbec spát a stráví ji u planoucího táboráku.
Děvčata uvijí věnečky z polního kvítí a každý hoch jménem Jánis dostane
korunu z dubového listí. Venkovští lidé pravidelně připravují pro tuto
slavnost speciální sýr a pivo, obcházejí od domu k domu a za zpěvu
starodávných písní se vzájemně obdarovávají. U táboráku zpívají
zvláštní písně, které se zpívají jen tuto noc. Slunce zapadá jen na
krátkou chvíli. Opravdová tma nenastává a nikdo nesmí spát, aby
nezmeškal východ slunce. Ráno mají všichni muži za vydatného
povzbuzování žen naskákat do nejbližšího jezera či řeky. Když všichni
pozdraví východ slunce, skropí si tvář ranní rosou. Její účinky jsou
vždy blahodárné, obzvláště za tohoto jitra.
A dnes také můžete oslavovat…
Některé keltské tradice můžete dodržovat snadno i nyní - k zajištění
štěstí a blahobytu dejte v noci do oken zapálené svíce. Dveře svého
obydlí můžete ozdobit malým věncem s letními květy a magickým znakem,
kterým je otevřená křivka znázorňující rozvinutý list. Kdo máte možnost
strávit tuto tajuplnou noc venku v přírodě, když vlastně není zcela
úplná tma, vyjděte zvečera ven. Možná tam potkáte i nějaké svoje
světélko…
Zpracováno podle zdroje : Česká astronomická společnost, CK Periscope
|
